30.3. - 89. den (324. den)

Krokusy.
Nějak se mi pořád nedaří načasovat správně návštěvy Renčiny zahrádky. Když je tam sluníčko, nejsem tam já a naopak. Takže plně otevřené je zase vyfocené nemám. Ale alespoň trošilinku pootevřené jsme je přeci jen zastihli. Kolem nás to mohutně bzučelo a včely předváděly kaskadérské kousky při zdolávání květů.

29.3. - 88. den (323. den)

Letící bublina.
Dopoledne jsme trošku blbnuli s bublifukem a já využila toho, že tentokrát foukal bubliny někdo jiný než já. A zatímco kluci chytali bubliny a likvidovali je píchajícími prstíky, já chytala bubliny objektivem v letu a pokud možno ještě před jejich zničením... :)

28.3. - 87. den (322. den)

Déšť.
Prší a prší. Ale už to není ten pichlavý zimní déšť, ale vlahý jarní deštík s velkými kapkami....

27.3. - 86. den (321. den)

Muffinky.
:-) dneska tu prostě jiný obrázek být ani nemohl. Mňam! Moje první muffiny. Jsou tak akorát ke kafi a prudce jedlé. :-)

26.3. - 85. den (320. den)

Forma.
Na diskuzi o digiscrapbooku na Baby-café vypukla muffinománie. Už více než týden všichni pečou, fotí a chválí svoje úžasné dobroty a já si jen tiše a závistivě slintám do klávesnice. Ale ode dneška bude všechno jinak! Zakoupila jsem formu, recepty jsou bezpečně uložené a zítra se do toho pustíme taky... ;)

25.3. - 84. den (319. den)

Pláč.
Dokáží snad květiny plakat? Tenhle tulipán už odkvetl a jeho krása se vytratila. A ta kapka vypadá, jako kdyby plakal nad svou ztrátou....

24.3. - 83. den (318. den)

Skalka.
Tuhle nádhernou skalku jsme dnes s Lukášem objevili ve Třemošné. Jeli jsme nakoupit, do Bambina, a protože se zrovna na chviku udělalo nádherně a my měli chvilku času, šli jsme se trochu cournout a okukovat kytičky v zahrádkách. A že bylo co obdivovat. Takováhle skalka je mým snem, jenže by to znamenalo tu stávající vykopat a úplně překopat. A to se mi za prvé vůbec nechce a za druhé by mi asi bylo líto všech těch skalniček, petrklíčů, narcisů, hyacinthů a tulipánů, které jsem tak už zasadila. Ale jednou se do toho určitě pustím.... :)

23.3. - 82. den (317. den)

První odrazovka.
Takhle to dopadá, když si kuře troufá na slepici. Na tohle ještě moje fotografická technika prostě nestačí, ale když mě se ty odrazovky taaaak líbí.........a nějak se začít musí...... Oko profesionála určitě musí rotovat, ale zase na první pokus ;) No, ještě to musíme vymakat. Hlavně ten zdvojený odraz, ten to tam hodně ruší.

22.3. - 81. den (316. den)

Jemný splín.
A je po sluníčko. Venku šedivo, vítr fučí a mě se nic nechce. Zkrátka zima se jen tak nevzdá...

21.3. - 80. den (315. den)

Jarní den.
Astronomické jaro sice začalo už včera, ale v sobě mám prostě ze školy nastaveno, že jaro začíná 21. března. A dnešní počasí to vysloveně podporovalo. Pravda, člověk se moc nesměl dívat na teploměr (-5 po ránu jaro tolik neevokuje), ale slunce svítilo jako o život a nebe bylo jako vymetené. Takže jsem sháněla nějakou typicky jarní fotku. Jenže všechny krokusy byly zavřené, sněženky už jsem vyfotila několikrát a jediné bledulky, které jsem našla, jsem přepálila. Až na konci hodně dlouhé procházky jsem objevila tenhle krásně kvetoucí vřesovec...

20.3. - 79. den (314. den)

Na návštěvě.
Odpoledne jsme vyrazili na dlouho očekávanou návštěvu. Hanka je moje spolužačka ze střední školy a její Nikolka je jen o 3 týdny mladší než Tomášek. A ačkoli bydlíme necelých 25 km od sebe, za těch 10 let od střední školy jsme se viděly jen asi 3x. Napřed byla Hanka v Německu a já v Praze, a pak už nějak byly jiné starosti. Před 4 lety jsme na sebe náhodou narazily v porodnici. Já už měla 4 denního Tomáška a Hanka s manželem byli na jedné z posledních kontrol. Hezká náhoda! Tenkrát jsme si slibovaly nějaký srazík, a nakonec z toho byly jen dvě návštěvy. Budeme se muset scházet častěji, léta strašně rychle letí...

19.3. - 78. den (313. den)

Žlutý tulipán.
Nepřišel mi k svátku gratulovat Olda... :). Tenhle krásný tulipán mi včera do školy přinesla maminka mého nejmladšího žáčka. Jen tak, prý když už je to jaro za dveřmi. I kdyby venku v tu chvíli chumelilo, při pohledu na tu krásnou sluníčkovou barvu by mi to nevadilo.
Pokusila jsem se pro focení tulipán jemně naaranžovat, ale prostě mi to nejde. Neumím to, nemám na to fantazii, to správné vidění. Takže jsem nakonec vybrala fotku nenaaranžovanou. Prostě žlutý tulipán (ve váze) :)

18.3. - 77. den (312. den)

Na skluzavce.
Dnes má být naposledy ještě relativně teplo a sluníčko. Přestože se blíží první jarní den, předpověď hlásí zimu, sníh a déšť. Takže jsme si dopoledne ještě vyrazili užívat, dokud můžeme. V parku skoro nikdo nebyl a velké skluzavky jsme měli jen pro sebe. Luky se nadšeně klouzal a nevadil mu ani ostrý studený vítr. Mě trochu vadil, ale vzhledem k tomu, že jsem stejně neustále běhala za tím našim rarachem, brzy mi bylo teplo až až... :)

17.3. - 76. den (311. den)

Krokusy.
Ráno, když jsme jeli do dětského centra, jsem ve Třemošné zahlídla záhon plný rozkvetlých krokusů. Převážně byly oranžové a zářily tam jako plamínky. Bylo to moooc krásný pohled, jenže jsme okolo projeli, a protože poprchávalo, už jsme se k zahradě pěšky nevrátili. Takže jsme se odpoledne vydali dolů na zahradu prozkoumat, v jakém stavu jsou Renčiny krokusy. Už je jich tam taky požehnaně, ale všechny byly ještě pevně zavřené. Takže si budeme muset ještě pár dní počkat....

16.3. - 75. den (310. den)

V dětském koutku.
Dopoledne jsme jeli na nečekaný výlet do Plzně. Kamarádka měla domluvený sraz s dalšími kamarádkami, tak jsme se improvizovaně přidali. Lukáškovi jenom prospěje, zvykne-li si na přítomnost dalších dětí. Není tak "společenský" jako Tom, hodně se stydí a většinou si hraje sám kousek od ostatních. Jako kdyby s nimi nechtěl mít nic společného. Původně jsme měli jít do kavárny s dětským koutkem, jenže měli otevřeno až odpoledne. A protože jinak jsme si už mohli vybrat jen mezi obyčejnou kavárnou a McDonaldem, zvolili jsme druhou možnost. Děti byly celkem spokojené, my taky, tak co si víc přát.... :)

15.3. - 74. den (309. den)

Ňaminka.
Jsme rodina mlsalů. Já sním (sežeru) 200gramovou čokoládu na posezení. Kluci, kdybych je nedržela zkrátka, jsou némlich to samé a Jirka většinou nějakou ňaminkou rozhodně nepohrdne. Nedávno mi vyčetl, že už zdaleka tolik nepeču, jako za časů, kdy jsme ještě nebyli svoji. Prý, když ptáčka lapají....... :) No, to je jasné! Když každý víkend chodíme na kafe dolů pod kopec a tam je vždycky napečeno, přece se nebudu namáhat každý týden. Před týdnem jsem upekla 3 štrůdly (jeden nám zplesnivěl, tak se musel vyhodit :( ), přesto jsem dneska vyhledala pečlivě uložený recept z diskuze na Baby-café. Dezerty s kávovou příchutí máme moooooc rádi. Myslím, že tenhle týden se nám rozhodně nic nezkazí... :)

14.3. - 73. den (308. den)

Pilná jako včelička.
Jaro už vysloveně ťuká na dveře. Dneska bylo odpoledne 12 stupňů a, i když se sluníčko schovávalo za oparem a trochu foukal vítr, na jižní straně bylo nádherně. Takže jsem se už pustila do jarních prací na zahradě. Ze skalky vybrala všechny tújové větvičky, které jsem tam před zimou naházela jako zimní krytí. Ty, které vítr odfoukal do trávníku, shrabala a dokonce jsem i začala s vyhrabáváním trávníku. Tedy jenom malého kousku, protože nic se nemá přehánět ;). Rozmarýnu, která mi při letošní tuhé zimě zmrzla, jsem ostříhala a uvidíme, jak si s ní příroda poradí. V nejhorším bude nové místo na kytičky. Růže jsem pro jistotu ještě nechala přikryté, protože je mi jasné, že tohle krásné jarní počasí dlouho nevydrží, ale skalničkám a cibulkám už to myslím neublíží. No a mezi vší tou prací, jsem ještě stačila fotografovat včelku, která přiletěla na rozkvetlé sněženky.

13.3. - 72. den (307. den)

Na Plzeň.
Jirka si dneska vzal dovolenou. Tedy jsem toho využila a udělala si odpoledne výlet do Plzně. Samozřejmě, že na nákupy. Lukáškovy mikiny a trička se záhadným způsobem srazily a všechno je mu malé. Z triček mu lezou záda a pupík (respektive trička mu lezou nad pupík) a rukávy u mikyn jsou tříčtvrteční. Nu, něco jsem sehnala, povozila se tramvají a trolejbusy :) a mazala zase zpátky. Příště to bude chtít ještě přidat nějaký sraz s kamarádkou nebo tak něco. Když už má člověk trochu času... ;)

12.3. - 71. den (306. den)

Sněženky.
Dnes nebylo moc co fotit. Ráno bylo krásně, svítilo sluníčko a já měla plány, jak vyrazíme na procházku a já zase nafotím s klukama nějaké fotky. Nakonec jsme vyrazili ke kamarádce a vrátili se až po poledni. Kluci šli spát a než se probudili, venku šedivo, mlhavo a mokro. Takže ještě než se rozpršelo pořádně, stihla jsem vyfotit alespoň své skalkové sněženky.

11.3. - 70. den (305. den)

... malý zářivý jarní pozdrav :) ....

Dneska jsme byli s Tomíkem v "jarní dílně". Jsou prázdniny, a tak obvyklý dětský klub s výtvarnou činností maminek nebyl (tedy byl, ale ne tam, kam obvykle jezdíme). Místo toho se odpoledne konalo tvoření pro všechny. Původně jsme byly domluvené s kamarádkou, ale její viróza nám překazila plány, tak jsme jeli sami. Když jsme dorazili na místo, bylo tam aut docela dost, ale v samotné dílně jsme byli sami. Nikdo jiný než my s Tomáškem zkrátka nepřišel. Takže jsme si vyrobili pár jarních dekorací do truhlíku a zase jeli domů. Ale stejně jsme si to užili... :)

10.3. - 69. den (304. den)

...a další bublina, tentokrát s pokusem o duhový odlesk...

9.3. - 68. den (303. den)

Měsíc.
Ještě to není dokonalý úplněk, je trošku přišišatělý, ale krásně září na ztemnělé obloze. Od severu se na něj začínají sápat mraky a mě nadchlo to spojení barev. Škoda jen, že si ho nemůžu víc přitáhnout....

8.3. - 67. den (302. den)

Ulita.
Je prázdná, opuštěná? Nevím, nezkoumala jsem to. Zaujalo mě, jak tam tak svítila proti tmavé vlhké hlíně. Ale asi bude opuštěná, protože hlemýždi se prý na zimu zavrtávají do země. Anebo není opuštěná a hlemýžď se už vyvrtal zpátky nahoru, protože cítí jaro.....no, kéž by. Podle předpovědi počasí to na jaro zatím moc nevypadá...

7.3. - 66. den (301. den)

Oslava Tomášků.
A zase slavíme. Před týdnem to byl Alex, dneska Tomášek. Na Alexíkově oslavě jsme nebyli, protože jsme nechtěli riskovat, že někoho nakazíme, tak jsme si to vynahradili dnes. Docela se to vydařilo. Dobré jídlo, pití, dárečky.... jen Lukášek byl zklamaný, že taky něco nedostal....

6.3. - 65. den (300. den)

Sněženky.
A je to tady. Už můžu zase fotit kytičky. Kvůli těmhle krasavicím jsem sice riskovala mezi psími hovínky, ale prostě jsem nemohla odolat. :) Miluju jaro a to, jak rostlinky postupně vylézají ze země, jak se klubou poupátka a jak postupně nakvítají. Po smutné a šedivé zimě vždycky zahřejou u srdce. Teď už bude líp, hlásají, sluníčko se vrací a bude teplo....

5.3. - 64. den (299. den)

Cvičení?
Předklon, záklon, dřep a klik, že by Tomáš cvičil aerobik?
Nene, jen po týdnu zase vyrážíme do školky, tak je nutné se hned po ránu obléknout. Do školky se zkrátka v pyžámku jet nedá... :)

4.3. - 63. den (298. den)

Hodinky.
Visí si tu u počítače a odměřují čas. Jsou to jediné hodinky, na které se dá v tomhle pokoji spolehnout. A přesto mě zaujaly až dnes. Možná bylo to správné světlo...

3.3. - 62. den (297. den)

Nesmělé doteky jara.
Už dorazily i k nám. Na skalce mi vyrážejí první sněženky a začínají se klubat lístky hyacintů. a červený rozchodník se začíná červenat...

2.3. - 61. den (296. den)

Hoblinky.
Kluci pořád ještě nic nejí. Nechtějí ani ovoce, ani zeleninu, nestojí o oběd, ani o večeři. Ještě tak nějaký jogurt nebo budulínka do nich dostanu, ale to je tak všechno. Dneska jsem je zkusila nalákat na mrkvičku. Dokonče hoblinky jsem jim vyrobila....no, putovala do číny, protože to odmítli sníst. Co nadělám...

1.3. - 60. den (295. den)

Oči.
Kdybych nevěděla, kterého z kluků jsem fotila, asi bych se neodvažovala hádat. Oba mají oči hodně výrazné. Tomík tmavší po Jirkovi a Luky světlejší jako já. Oba umí stejné pohledy, jen Tomík je má dramatičtější. Zato Lukáškovi se tam blýskají komediantské jiskřičky. I když je nemocný a unavený....

28.2. - 59. den (294. den)

Sluneční záblesky.
Je poslední únorový podvečer. Celý den bylo šedivo, pršelo, poprchávalo, bylo nevlídno. Ale stejně, už je v tom předzvěst jara. Na skalce se klubou první sněženky a petrklíče začínají vyhánět malé zelené lístečky...

27.2. - 58. den (293. den)

Nemoc.
Celý den jsem se potila v posteli. Jirka si vybral náhradní volno a staral se o děti. Ještěže ho mám!!! Je to jediný zdravý člen naší domácnosti...

26.2. - 57. den (292. den)

...nemoc útočí, zkusíme odpovědět protiútokem....

25.2. - 56. den (291. den)

...není mi dobře a nemám ani nápady, ani chuť do focení; tak dneska jen malá kytička....

24.2. - 55. den (290. den)

Otisky.
Po strašně dlouhé době jsme vyrazili do Bambina. Už dlouho pociťuju, že Luky by potřeboval dětskou společnost. Je sice pravda, že má bráchu, ale potřebuje se otrkat i mezi svými vrstevníky. Nevím, jestli dnešní návštěva tak úplně splnila svůj účel. Do her se nezapojoval, celou dobu okupoval své nejoblíbenější 3 hračky, snědl, na co přišel a v záchvatu hry na honěnou (s maminkou) se srazil s holčičkou, která měla v puse trubku. Naštěstí to skončilo spíš leknutím, než úrazem. Holčička se uklidnila, když jí Luky řekl promiň a Lukášek měl na tváři obtisklé kolečko. No, budeme muset ten společenský styk ještě trénovat.... :)

23.2. - 54. den (289. den)

Lukáš.
Náš malý andílek byl včera ostříhám. S kudrnami zmizel i malý amorek a zůstal jen rošťák a uličník. Jenže Lukášek si vystačí jen s pohledem. Zaměří na vás svoje kukadla a jste ztraceni. Chudáci holky jednou.....