Den s velkým D. Nejenže jsem dostala několik dobrých zpráv, ale podařilo se mi ulovit fotku, na kterou jsem pyšná.
Ranní mlha zmizela báječně brzo, takže jsme s Lukym mohli vyrazit ven. Napřed chtěl, potom zase, že nepůjde a nakonec jsem ho přemluvila, že udělá hačí do kočáru a pojedeme se podívat na koníčka. V ohradě koníček nebyl, tak jsme popošli až k hřišti, kde jsou houpačky. On si hrál a já začala fotit. Ty uschlé dubové listy s krůpějemi vody vypadaly tak úžasně. Takže jsem zalehla do (mokré!) trávy a jala se ostřit. Ostřím, ostřím, zkouším fotit z různých úhlů a najednou vidím, jak dítě mizí v dál a volá: .....mámo íhaháááá.....malá! Lukášek uviděl koníčka, jak se pase kousek od hřiště a už si ho uháněl pohladit. Jen taktak jsem ho dohnala... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat