středa 31. prosince 2008

31.12.2008 - 235. den


Silvestr.
Původně měl být na horách. Ale nějak se to zvrtlo a zůstali jsme doma. Přijela kamarádka s celou rodinou, takže nás bylo hodně a bylo veselo. Lukáška jsme hned po obědě půjčili babi a dědovi pod kopec a my ostatní šli na "Cestu za pokladem". Dopoledne jsme připravili cestu a fáborky, přes polední klid vymysleli úkoly a připravili poklad a ve dvě odpoledne vyrazili. Zima byla tedy děsivá, ale bylo to super. Děti byly nadšené a vylítané, my zmrzlí, ale rádi, že se to dětem líbilo. Jen doufám, že jsme je dost utahali, aby večer včas zalehli....

30.12. - 234. den



Zimní slunce.
Mrzne, až praští. Ráno bylo na teploměru -8 stupňů. Ale konečně se vyjasnilo a obloha není zatažená šedivou vrstvou mraků. Východ slunce byl nádherný a když jsme po obědě s Tomíkem vyrazili na procházku, krásně hřálo. Takovéhle dny by mohly být celou zimu...

29.12. - 233. den


Relaxace.
Dnes jsem jela dokoupit zásoby jídla. ne, že bychom tolik přes Vánoce snědli, nebo jinak strádali hlady, ale přijede kamarádka se třemi dětmi, tak abychom nemuseli pak zbytečně někam jezdit. Bylo to hrozné. Naivně jsem se domnívala, že když vyrazím hned po obědě (tj. těsně před dvanáctou), bude tam lehce míň lidí než dopoledne nebo odpoledne. No možná i bylo, ale já to nepoznala. Parkoviště plné aut a obchod plný lidí. Blázinec. U uzenin asi tak kilometrová fronta. U ovoce se lidé rvali o zlevněné mandarinky za 8,90. U textilu se ani projet nedalo..... V rámci možností jsem tedy "rychle" (někteří lidé si obchod pletou s lázeňskou promenádou) nakoupila a ujížděla domů, do klidu vesnice... :) Uvařila si kafíčko, zapnula počítač. Pak zapnula stromeček a vzala do ruky foťák. A relaxovala....

28.12. - 232. den


Dárky.
Letos jsou Vánoce krásně dlouhé. Tři volné dny a ještě dva víkendové. A každý z těhle dnů se něco objevilo pod stromečkem. Buď u nás, nebo u babiček, nebo někde jinde. Doufám, že to tak kluci nebudou vyžadovat každý rok.... :) Ale stejně je to paráda pozorovat děti, jak jim očička svítí nedočkavostí, jak se vrhají na všechny dárky a trhají na nich obaly. Jak se překřikují, kdo co dostal a co je lepší a nosí to ukazovat každému, kdo je v dosahu. I Alexík si to rozbalování dárků užil. Jen ho víc než samotný dárek zaujal ten papír, co v něm byl dáreček zabalený... :)

27.12. - 231. den


Pokusy.
Už jsem se poučila a nepouštím zrcadlovku z ruky. Na návod zatím samozřejmě nedošlo, nemám je ráda, tak zatím prostě zkouším. A svíčku jsou vděčný objekt. Nikam neutíkají, netočí se ke mě zády a nedělají ksichtíky. Zato vyrábějí nádherné odlesky na skleněných svícnech.....

26.12. - 230. den


Vánoce v Plzni.
Na druhý svátek vánoční vždycky jezdíme k rodičům do Plzně. Na kluky tu čekají dárky od Ježíška a většinou se tu scházíme s Honzou, Janou a Maruškou. Prostě takové rodinné setkání. Letos jsme tu, bohužel, byli sami, takže nebylo tak veselo jako jiné roky, ale přesto jsme si to pěkně užili.

25.12. - 229. den


Den užívání si.
Nic neděláme, jen si užíváme.... Dárky, pohádky, rodinnou pohodu. Jen je škoda, že počasí se chová tak macešsky. Mrzne, ale obloha je šedivá a zatažená. Kdyby alespoň svítilo sluníčko.

Jirka celý den studuje možnosti nové zrcadlovky. Je to hrozné, jsem zvyklá být za foťákem a ne před ním. A teď mi tady každou chvíli bleská blesk a vždycky když se ohlídnu, zjistím, že už mě zase vyfotil......tak jsem mu foťák sebrala a šla si taky hrát... :)

úterý 30. prosince 2008

24.12. - 228. den


Štědrý den.
Konečně. Ráno jsme zbodli poslední čokoládky z adventních kalendářů. Stromeček je ozdobený, všechno je připravené, jen ještě uvaříme rybí polévku na večer a vyndáme rybičky z mrazáku... Od rána nám tu znějí vánoční koledy, střídavě z televize, rádia a od Tomáška. Až půjde po obědě Luky spinkat, pojedeme s Tomíkem do Třemošné na zpívání koled u kapličky, aby mu to čekání na Ježíška rychleji uteklo....

...původně tu dneska měla být jedna obvyklá fotografie, ale dnes je Štědrý den, tak budeme štědří i tady :-D. Asi jsem byla moc a moooooc hodná, protože tohle leželo pod stromečkem (napůl s Jirkou samozřejmě, ale snad se o něj nepopereme). DĚKUJEME JEŽÍŠKŮŮŮ!!! :)

pátek 26. prosince 2008

23.12. - 227. den


Vánočky.
Jirka jel ráno do práce a dětem pustil krtečka na DVD. Takže jsem se vzbudila ve tři čtvrtě na osm. Všude ticho, nikdo po mě nic nechtěl..... Ne, že by mi to vadilo, ale bylo to nezvyklé. :-D
Den proběhl za mírných uklízecích orgií (přeci jen musím alespoň trochu předstírat nějaký vánoční úklid) a když se nám odpoledne tatínek vrátil, vrhli jsme se na pečení. Bylo nutné spotřebovat nějaké bílky, které nám v lednici zbyly po předešlých druzích cukroví, a byl nejvyšší čas pustit se do štědrovek...

22.12. - 226. den


Vánoční aerobik.
Blíží se Vánoce, a to je třeba oslavit. A tak jsme dnes místo overballů, stepů a karimatek vytáhly chuťovky, cukrovíčko, brambůrky, otevřely láhev výborného růžového vína a užívaly si. Doma jsem nahlásila návrat tak kolem desáté, ovšem ještě v půl jedné jsme seděly a smály se a pily..... Pro většinu z nás to byl po dlouhé době první takovýhle volný večer. A báječně jsme si ho užily. Tak na zdraví a krásné Vánoce!!! :)

čtvrtek 25. prosince 2008

21.12. - 225. den


Barborky.
Vykvetou, nebo nevykvetou? Ne, že bych se chtěla ještě vdávat, jednou mi to bohatě stačilo :), ale stejně každý den pečlivě studuju nalévající se a praskající pupeny. A dneska jsem objevila asi tři s bílými lístečky..... :)

20.12. - 224. den


Vánoční zvyky.
Odpoledne jsme s kluky vyrazili do Kolen. Lukášek měl původně spinkat, ale prý otevřel hned, jak za námi zaklapli dveře.
U házenkářského hřiště pro děti pořádali akci. Zpívaly se koledy, děti vozily na konících převlečených za soby, lilo se olovo (a vosk), pouštěly se skořápkové lodičky, rozkrajovala jablíčka.... Škoda, že pršelo a bylo bláto. Ale i tak jsme si to docela užili. Tomáškovi se nejvíc líbilo rozkrajování jablíček, kterými jsme pak chodili krmit koníčky. Tomášek se dokonce i pokusil jednomu jablíčko dát, ale v okamžiku, kdy se koníček začal přibližovat hlavou k jeho ruce, začal couvat, vrazil mi jablko do ruky se slovy: "...maminko, ty sama!" :-D Povozit se nechtěl a když mu mlsný koník začal očichávat kapsy, jestli by se v nich nenašlo ještě něco dobrého, vzal do zaječích. To mu ovšem nezabránilo v tom, jít si rozkrojit další jablko a zase ho koníkům donést...

19.12. - 223. den


Vánoční přehrávka.
V pátek sice do práce nechodím, ale dnešek byl výjimkou. měli jsme s dětmi vánoční přehrávku. Rodiče byli pyšní a dojatí, děti nervózní i natěšené... Někteří měli zaječí úmysly, že nepřijdou, hrát nebudou, ale nakonec (až na jednoho malého chlapečka) přišli všichni. A byli skvělí! :)

18.12. - 222. den


Jmelí.
Tomášek měl dneska ve školce vánoční besídku. Já byla bohužel v práci :(, tak tatínek dostal ráno foťák, aby to zdokumentoval. Jenže tím pádem já byla bez foťáku a neměla čím fotit!!! Ježíškůůůů, nutně počebuju ten nový foťák!!! :-D

17.12. - 221. den


Zvědavý plenkáček :)
Je středa a já zase přemýšlím, co fotit.....
Lukášek byl dneska obzvlášť protivný. Bojkotoval všechno kromě televize. Nechtěl si hrát s vláčky ani s telefonem, nechtěl malovat, vlastně nechtěl ani jíst a pít. Na všechno měl automatickou odpověď NE! Jediné, co ho zaujalo, bylo dění venku. Pečlivě si nastavil stoličku, vylezl si na ni a na 10 min byl klid..... :)

16.12. - 220. den


Kameny.
Psala mi Dazou, že dělá nový kit a potřebovala by nafotit nějaké větve a kameny. Stromy nemaje, popadla jsem foťák a vyběhla vyfotit kameny ze skalky. Danče asi k ničemu nebudou :), protože ta by potřebovala čisté kameny bez kytiček, ale já má docela hezké záběry ;)

pátek 19. prosince 2008

15.12. - 219. den


Třetí svíčka.
Už schází jen jedna k zapálení. Ještě 9 dní a je tu Štědrý den....

14.12. - 218. den


Malí pomocníci.
Je k téhle fotce potřeba komentáře? :)
Byli kouzelní. Rozdělila jsem jim vykrajovátka, aby se nehádali, a každý měl k dispozici svojí stranu placky. A k tomu jsme si pustili koledy. Půjdem spolu do Betléma, Nesem vám noviny, Šťedrej večer nastal.... zpívali jsme si při práci a bylo nám hezky. Takhle má vypadat pravý advent. :)

13.12. - 217. den


Světýlka.
Mám ráda zimní předvánoční večery. Všechno je vyzdobené, za okny blikají světýlka a na náměstích září vánoční stromy. K dokonalosti tomu už chybí jen ten poletující sníh....

12.12. - 216. den


Sníh.
Chumelí se, chumelí, padá snížek bílý.... Napadlo ho celkem dost, ale protože bylo celý den nad nulou, byl mokrý, těžký a lepivý. Větve stromů se prohýbaly pod těžkou vrstvou a teprve při detailním záběru jsem zjistila, že pod sněhem je vrstva ledu...

11.12. - 215. den


Sněhuláček.
V záchvatu vánočního zdobení bytu jsem narazila vzadu ve skřínce na tohohle sněhuláčka. Vyráběli jsme ho loni s Tomáškem na Býkově při předvánoční akci. Tomášek osobně navlékl kouličky na špějli a oťupkoval očička. A měl hroznou radost, že si sněhuláčka může vzít domů. Pyšně si celou cestu domů nesl sám a doma hned každému ukazoval, co udělal....

10.12. - 214. den


Studie stínů.
Co je dneska za den? :-D ano, středa.....pracovní den.
Za dnešek sice mám fotek dost, fotila jsem svoje žáčky, ale protože jsem slíbila, že fotky použiju jen pro vánoční překvapení a nikde je vystavovat nebudu, zase jsem večer byla bez fotky.
Večer jsem dodělávala jeden obrázek pro CT a když jsem dodělávala stíny u visící ozdoby, uvědomila jsem si, že vlastně vůbec netuším, jak by tenhle stín, se kterým se právě morduju, vlastně vypadal ve skutečnosti. Takže jsem vzala foťák a šla to zkusit.... :)

úterý 9. prosince 2008

9.12. - 213. den


Andílek.
Už mu na té fotce scházejí jen andělská křídla. A případná svatozář. Zkrátka je to fotka jako vystřižená do pořadu "Chcete mě?". Tuhle fotku si budu muset vytisknout ve velkém a vždycky, když mě Lukášek vytočí na nejvyšší obrátky, v okamžiku, kdy bude hrozit, že vybuchnu, půjdu se na ni povinně podívat. Abych věděla, co vlastně doma mám..... :-D

8.12. - 212. den


Nebeské divadlo.
Příroda dokáže divy. Každý den, když vidím zapadající slunce, říkám si, že krásnější už to být asi ani nemůže. A slunce, jako kdyby mi vidělo do hlavy, na nebi vykouzlí takovouhle nádheru. Už si připadám trochu jako paranoik, jak pořád pokukuju z okna na nebe. Jenže kdo by si chtěl nechat ujít takovouhle nádheru..... :)

neděle 7. prosince 2008

7.12. - 211. den


Vánoční hvězda.
Aby se kluci odpoledne nenudili, rozhodla jsem se s nimi vyrobit nějakou vánoční dekoraci. Přes poledne jsem hledala různé inspirace a našla tuhle vánoční hvězdu. Zalíbila se mi, navíc v popisu bylo napsáno, že je to velmi jednoduché a zvládnou to i tříleté děti. Navíc psaný postup byl doplněný obrázky, takže bylo jasné, co budeme dělat. Tomášek byl nadšený a mohl se uslibovat, jak bude pomáhat. Moc dlouho mu to nevydrželo, takže to nakonec vypadalo tak, že děti lítali po domě jako střelené a já seděla, vystřihovala a lepila. Opravdu fajn odpoledne.....

6.12. - 210. den


Haldy nad jezírkem.
Tenhle pohled mám moc ráda. Dokud jsme tu byli jediný dům, tohle byl pohled z našeho severního okna. To černé jsou haldy vytěžené břidlice. A mezi nimi je ukryté Červené jezírko. Jezírko, kde není žádný život, protože voda v něm je hodně hodně slabá kyselina sírová. Jezírko je místní přírodní památkou a moc hezky se okolo něj prochází. I my tam rádi chodíme, ale za sucha. To můžeme lézt po haldách i na tu nejvyšší vyhlídku. Nejkrásnější jsou haldy v zimě, když nasněží a ony pak vypadají jako pocukrované. Snad se mi někdy poštěstí je takhle vyfotit.

pátek 5. prosince 2008

5.12. - 209. den


Co to je?!!!!!
Nepřehlédla jsem se? Vážně je prosinec? To snad není ani možné! Tuhle kytičku jsme dneska objevili při dopolední procházce. Za tři neděle je tu Ježíšek a tady si v klidu rozkvétá kytka. Jako by se nechumelilo. Pravda, ono se opravdu moc nechumelí, ale stejně.... To jsou mi nějaké pořádky? Kam ta dnešní příroda spěje?!!! :-D

4.12. - 208. den


Perníčky.
Ráno mě vzbudili už v půl sedmé!!! A tak jsem se těšila, jaký budu mít klid, když dneska oba kluci budou u babičky v Plzni (chudák babička! :-D). Ale když už jsem byla vzbuzená, tak jsem si řekla, že toho využiju a budu trochu užitečná. Začala jsem před sedmou a v osm bylo upečeno. Z dvou třetin těsta, protože mi došly plechy. Tak jsem si povolila hodinu u počítače (ano, byly z toho téměř dvě hodiny!) a dodělala i tu zbylou třetinu. A ještě jedno těsto, když už jsem měla volné plechy. Jen to ranní kafe bylo silně vychladlé, když jsem ho ve třičtvrtě na jedenáct objevila .... :)

3.12. - 207. den


Energie.
Na dnešní den jsem se těšila. Jdu na celkovou masáž, což znamená, že budu hodinu ležet a poslouchat příjemnou hudbu. :) Prostě sen! Mám moc milou paní masérku, která mi vždycky pomůže od bolavých zad a dodá mi spoustu energie. A já jí za to moc děkuju. :)

2.12. - 206. den


Hořící rána nebes.
Takovéhle dny nemám moc ráda. Slunce sotva vyjde a už mizí za nízkou oblačností. Celý den je šedivo, nevlídno. Sice nepršelo, ale všude bláto, zkrátka zima, kterou nikdo nemusí. Ráno jsme vyrazili s Lukym na návštěvu, ale na oběd a odpolední spaní už jsme zase byli doma. Sice jsem Lukyho přemlouvala, že u tety se taky hezky spinká.......postavil si hlavu a že spinkat bude doma. Tak jsme holt jeli. Spal až skoro do čtyř, takže procházku už jsme nestihli, ale tenhle okamžik, kdy zapadající sluníčko vykouklo zpod mraků, jsem si prostě nemohla nechat ujít. Bylo to zvláštní. Vypadalo to, jako když se na nebi otevřela hořící rána. A kopec, který v té chvíli slunce osvítilo, vypadal jako při požáru...

1.12. - 205. den


Malý paparazzi.
Tomík dostal opravdu úžasný dárek. Dětský foťák, který sice nefotí, ale zato mu blejská blesk a vydává opravdový zvuk focení. Kromě toho jsou tam také jakési zvuky, chichotání, písnička a pozdrav. A také vypadávající fotka jako u polaroidu. Zkrátka parádní hračka. Jen nevím, jestli Lukášek pochopil, že tenhle úžasný dárek dostal Tomík..... :)

pondělí 1. prosince 2008

30.11. - 204. den


První adventní neděle.
A je to tady. Čtyři týdny čekání a bude Štědrý den. Za okny se objevily svícny a svítící domečky, u sousedů světélkuje skoro celý dům. I my jsme rozvěsili adventní věnce. Jeden na venkovní dveře, aby vítal všechny, kdo k nám přijdou, jeden malinký do chodby, aby to tam bylo hezčí. Jeden velký na zeď a poslední se svíčkami na stůl. Nemáme klasický celozelený, protože tak daleko mé umění nesahá. Ani svíčky nejsou tak úplně klasické.....zato jsou více chráněné před Lukyho nenechvými prstíky.

29.11. - 203. den


Oslava s mašinkou.
Loni jsme pro Tomáška k narozeninám dort objednávali. Mašinku. Byl z ní nadšený a jak se blížily jeho narozeniny, pořád se ptal, jestli letos dostane zase mašinku. Tak jsem se rozhodla, že mu ji upeču. Na Lukyho autíčku jsem si vyzkoušela některé postupy, a tak mašinka už se nám dělala mnohem líp. A Tomík byl nadšený. hned se na ni vrhnul a sotva sfoukl svíčku, začal olízávat krém. Lukášek se samozřejmě hned přihnal také, aby bráchovi pomohl. Je to jasné, příště tam toho krému musím dát MNOHEM víc... :-D

28.11. - 202. den


Brejličky.
Dnešní den je pro Tomáška zvlášť významný. Má narozeniny a má nové brýle. Asi před 2 měsíci jsem si všimla, že šilhá. Vzhledem k tomu, že se to u nás dědí a u mě se to v téhle době také projevilo, začala jsem ho víc hlídat. Zpočátku se zdálo, že šilhá jen večer, když je hodně unavený, ale hlásila nám to i papí učitelka ze školky, takže jsme šli s Tomáškem k očnímu lékaři. Naštěstí se zdá, že kromě šilhání je vše v pořádku. Tomášek vidí dobře na obě oči. Ale aby se šilhání srovnalo, dostal slabé brejličky. Zatím je statečně nosí, nevzteká se, ani je potají nesundavá. Chce, aby se očičko uzdravilo...... a to je dobře. moc mu totiž sluší :)

27.11. - 201. den


Tolik hodin....
Víte, jak se u nás pozná pracovní den? Je večer a já zase ještě nemám fotku. :) Stává se mi to pravidelně. Zkrátka středa a čtvrtek jsou krizové dny. Hektické a uspěchané.......

26.11. - 200. den


V plném květu.
Klívie je moc krásná když kvete. Oranžovo-bílo-žluté květy nádherně oživují strohý tmavězelený vodopád listů a svou zářivostí přitahují pozornost všech. Škoda, že mě doma se tohle nepovede. Pokud se zadaří a klívie mi vykvete, většinou spousta květů opadá ještě dřív, než se stačí pořádně rozvinout. Navíc květina nevyhodí dlouká stvol, na kterém jinak květy krásně vynikají, ale mačká je mezi listy. A když konečně stvol vyroste, zbývá na něm pár posledních kvítků, které brzy zasychají....Že by si ta kyta po tolika letech pamatovala, že jsem ji jako malé miminko okusovala?