Pole vlčích máků.
Odpoledne jsem jela do Rokycan. A úplně neplánově nafotila tyhle fotky. Původně jsem fo´ták brala kvůli jakémusi "pavučinovému" stromu, o kterém mi říkaly holky na cvičení. Prý je úžasný a všichni si ho jezdí fotit, tak si ho musím taky nafotit. No, ať jsem hledala, jak jsem hledala, žádný strom s pavučinami jsem neviděla. Zato jsem (při menším bloudění, které ukázalo žádným blouděním nebýt :-D) našla tyhle krásně vlčí máky. Škoda, že pole bylo tak rozbahněné, byla bych tam vlezla. Takhle jsem se musela spokojit jen se záběry z cesty...
neděle 31. května 2009
sobota 30. května 2009
30.5. - 150. den
pátek 29. května 2009
29.5. - 149. den
Déšť.
Prší, prší, prší.........prší. A když neprší, tak fouká hrozný vítr. A když náhodou nefouká a prší jen docela málo, hádejte, co dělám? Lovím kapky, kde se dá... :) Jen by mě zajímalo, kde všichni berou ty úžasný kapky, co visí z vrcholku listů, květů nebo trávy. Já na takovou ještě nenarazila...
Prší, prší, prší.........prší. A když neprší, tak fouká hrozný vítr. A když náhodou nefouká a prší jen docela málo, hádejte, co dělám? Lovím kapky, kde se dá... :) Jen by mě zajímalo, kde všichni berou ty úžasný kapky, co visí z vrcholku listů, květů nebo trávy. Já na takovou ještě nenarazila...
28.5. - 148. den
Splín.
Jsem bez nálady a bez nápadu. Nevím, co fotit, nic se mi nechce a odpoledne musím do práce. A nakoupit. A pro benzín. A já bych si nejraději zalezla do postele a spala..... achjo! Ať už je zase teplo a sluníčko. Možná by stačilo i jen to sluníčko, jen aby za okny nebylo šedivo. To pak na mě jde chandra.Hm...už tam zase prší!
středa 27. května 2009
27.5. - 147. den
Na houpačce.
Dneska byl pracovní, a tudíž "plzeňský" den. Ráno pršelo a byla zima, dopoledne začalo svítit sluníčko, ale zase začal foukat studený vítr, a když konečně přestal, zase zalezlo sluníčko. :) Takže počasí jako na houpačce. Dopoledne jsme s Lukym šli na krátkou procházku, protože jsem měla jít na masáž, na kterou jsem se už mooooc těšila. No, skončili jsme na dětském hřišti na houpačkách. Já zkoušela fotit na prioritu času a Luky nadšeně střídal všechny houpačky, což prokládal občasným sklouznutím na klouzandě. Z venku jsme se vrátili přesně v době, kdy mi měla začínat masáž. Což mi ovšem naprosto nevadilo, neboť jsem na ni dočista zapomněla. V klídku jsme poobědvali babiččiny výborné lívance a teprve v půl jedné ve mě hrklo!!! No, stalo se. Zkrátka si moje bolavá záda budou muset ještě 14 dní počkat... :(
P.S. Věnovala jsem klukům naše staré kompaktíky na kinofilm. A protože maminka má foťáček taky stále u sebe, máme teď na procházkách stálého společníka... :-D
úterý 26. května 2009
26.5. - 146. den
Fotky ze svatby
Dostala jsem svolení ukázat pár fotek ze svatby, kterou jsem v sobotu fotila. Ale prý jen těch povedených :-D. No to dá přece rozum, že vyberu jen ty povedené, ne? Přece se nebudu chlubit vlastní neschopností...;). Ještě musím říct, že moc obdivuju všechny fotografy, protože v sobotu jsem si na vlastní ruce (a oči a nohy) vyzkoušela, že to rozhodně není žádný med. Je to obrovská zodpovědnost. Je něco úplně jiného sem tam si něco "vyblejsknout", nebo si fotit fotky pro sebe. Tady zachycujete osud jiných, cizí vzácné chvíle, které se nebudou opakovat. A pokud zklamete, okradete je o ně.
pondělí 25. května 2009
25.5. - 145. den
Vrabeček.
Bylo hezky, tak jsme s Lukym vyrazili do ZOO. Tentokrát chtěl jít druhou stranou než minule, ale zvířátka ho stejně moc nebraly. Mluvící informační tabule byly prostě lepší. A tak, zatímco Luky si mačkal knoflíky a důležitě poslouchal výklad v němčině či angličtině, já lovila vrabčáky. A želvy. Jenže ty stály na místě, nebo plavaly ve vodě a byly děsně nudné. Zatímco vrabčáci se neustále prali o housenky (či co to bylo) a vůbec dělaly velký vyrvál. A nejlepší byli ti zvědaví, kteří se vždycky nenápadně přibližovali, dělali jakoby nic, a přitom očkem pošilhávali, nenajde-li se nějaký ten upadlý drobeček... Nakonec jsme, klasicky, skončili na statku, u koz, králíků a klisny s hříbátkem.
neděle 24. května 2009
24.5. - 144. den
Poslední tulipán.
Dnes jsem ostříhala poslední tulipány. Záhony jsou bez nich podivně holé. Takové nízké a zelené. Ale koukala jsem, že začínají kvést růže, takže se nemusím bát, že by takové zůstaly dlouho. Zkrátka je vidět, jak příroda zrychluje. Jaro se zkracuje a než se nadějeme, bude tu léto....
sobota 23. května 2009
23.5. - 143. den
Motýlek.
Dnes odpoledne budu fotit na svatbě a mám z toho doopravdy strach. Umím sice dělat docela pěkné kompozice (není nad to, když se člověk sám pochválí :-D), ale naprosto nerozumím všemu tomu technickému okolo. Sice jsem se už začala vzdělávat i v tomto směru, ale zatím jde většina toho mimo mě. Na manuální nastavení si fotit naprosto netroufám, ještěže se teď vyrábějí chytré foťáky. Prostě automatika to jistí. No jo, jenže co například s bleskem? Budu si ho umět upravit? Nejspíš na to v zápalu boje (=focení) zase naprosto zapomenu :(. A co když propásnu nějaký důležitý moment??? Uf!!! Hrůza mě jímá už teď...tak jsem se trošku uklidňovala při "lovu" motýlů...
Dnes odpoledne budu fotit na svatbě a mám z toho doopravdy strach. Umím sice dělat docela pěkné kompozice (není nad to, když se člověk sám pochválí :-D), ale naprosto nerozumím všemu tomu technickému okolo. Sice jsem se už začala vzdělávat i v tomto směru, ale zatím jde většina toho mimo mě. Na manuální nastavení si fotit naprosto netroufám, ještěže se teď vyrábějí chytré foťáky. Prostě automatika to jistí. No jo, jenže co například s bleskem? Budu si ho umět upravit? Nejspíš na to v zápalu boje (=focení) zase naprosto zapomenu :(. A co když propásnu nějaký důležitý moment??? Uf!!! Hrůza mě jímá už teď...tak jsem se trošku uklidňovala při "lovu" motýlů...
pátek 22. května 2009
22.5. - 142. den
21.5. - 141. den
20.5. - 140. den
Synagoga.
Večer jsme byli na koncertě Javorů v plzeňské synagoze. Koncert by byl úžasným zážitkem i sám o sobě, ale prostředí synagogy tomu dodalo úžasnou atmosféru. A protože byl krásný teplý večer a o děti jsme měli postaráno, rozhodli jsme se pro malou procházku večerním městem. A já mohla jen litovat, že s sebou mám jen malý kompakt...
Večer jsme byli na koncertě Javorů v plzeňské synagoze. Koncert by byl úžasným zážitkem i sám o sobě, ale prostředí synagogy tomu dodalo úžasnou atmosféru. A protože byl krásný teplý večer a o děti jsme měli postaráno, rozhodli jsme se pro malou procházku večerním městem. A já mohla jen litovat, že s sebou mám jen malý kompakt...
úterý 19. května 2009
19.5. - 139. den
pondělí 18. května 2009
17.5. - 137. den
Zmoklé chlupatice.
Koniklece jsou strašně fotogenický kytky. Když se klubou, jsou to takový malí chlupatí bobečci, ze kterých se stanou větší chlupaté hromádky. Když kvetou, honosí se nádherně zbarvenými květy a když odkvetou, stanou se z nich střapáčci. A když je pokropíte, máte na dvě hodiny hraní si s foťákem vystaráno... :)
Koniklece jsou strašně fotogenický kytky. Když se klubou, jsou to takový malí chlupatí bobečci, ze kterých se stanou větší chlupaté hromádky. Když kvetou, honosí se nádherně zbarvenými květy a když odkvetou, stanou se z nich střapáčci. A když je pokropíte, máte na dvě hodiny hraní si s foťákem vystaráno... :)
sobota 16. května 2009
pátek 15. května 2009
čtvrtek 14. května 2009
14.5. - 134. den
Tomíkův den.
Dnes byla ve školce besídka ke Dni matek. Samozřejmě jako naschvál zrovna v den, kdy pracuju. Takže jsem Tomáška v podstatě už od minulého týdne připravovala na to, že tam nepřijdu. Vysvětlovala jsem, že nemůžu a že by místo mě šel tatínek, jenže Tomík namítl, že je to besídka pro MAMINKY a ne pro tatínky. Tak jsem říkala, že by mohla jít babička, že je to moje maminka, tak je to vlastně tak trošku i pro ni a dokonce jsem přesvědčila i dědu, aby šel také a nahrál mi besídku na video, abych se na něj pak mohla podívat. Tom nakonec souhlasil, ale výraz v jeho očích byl jasný - maminka se na mě nepřijde podívat!
Ovšem dneska se to v práci vyvrbilo tak, že se mi podařilo dorazit do školky těsně před začátkem. Jízda přes zacpanou Plzeň sice byla mírně infarktová, ale stálo to za to. Nejen, že bylo kouzelné, jak se ti prckové snažili, ale ta radost v Tomáškovo očích, když zjistil, že tam jsem. Takovéhle okamžiky se prostě nezapomínají... :)
středa 13. května 2009
13.5. - 133. den
U zubaře.
Dnešní foto je dokumentační. Byli jsme u zubaře. Původně jsme šli na kontrolu všichni, kluci i já, ale byli jsme objednaní až na půl dvanáctou a Luky měl dneska "prskavou" náladu, tak jsme ho nechali doma. Nejdřív Tomík podrobně probral, ke které p. doktorce to vlastně jdeme..."ale do krku se přece dívá paní doktorka ve Třemošný! Jedeme do Třemošné??? - Ne, Tomášku, jdeme k paní zubařce tady v Plzni. - A ona se mi bude taky dívat do krku? - Ne, tahle se dívá na zoubky. - Hm, tak to nejedeme do Třemošné! A bude mi taky kapat do očička? - Ne, to bylo u p. doktorky přes oči, teď jdeme k zubaři. ", zkrátka, ještě že to nemáme od babičky moc daleko :).
U zubaře si Tomášek hned vylezl do křesla a zjišťoval, kdy ho paní zubařka povozí na křesle nahoru a dolů. Pak ochotně otevřel pusu a nechal si zkontrolovat zoubky...jo, zatím je to pohoda, ale až jednou zjistí, co je to vrtání..... Byli jsme 100% úspěšní, zuby jsou v pořádku. Tak jsme ještě domluvili návštěvu s Lukym (doufám, že tentokrát už pusu otevře!), Tom dostal obrázek, podrobně vypověděl, co jsme dělali včera, co dneska a co zřejmě budeme dělat zítra a šli jsme. Tak zase za půl roku. :)
úterý 12. května 2009
pondělí 11. května 2009
neděle 10. května 2009
10.5. - 130. den (365. den)
Konec prvního Projektu.
Dnes je to přesně rok, co jsem začala s Projektem 365. Co mi přinesl? Spoustu fotek. Novou zrcadlovku. Trošku jiné vidění světa. A hlavně poučení, že člověk nesmí ustrnout a pořád si musí klást nové a nové cíle. Mým cílem teď bude naučit se ovládat fotoaparát tak, abych si ho mohla nastavovat manuálně. A taky se naučit využívat celý jeho potenciál. Takže mám do důchodu celkem co dělat :-D.
Dnes je to přesně rok, co jsem začala s Projektem 365. Co mi přinesl? Spoustu fotek. Novou zrcadlovku. Trošku jiné vidění světa. A hlavně poučení, že člověk nesmí ustrnout a pořád si musí klást nové a nové cíle. Mým cílem teď bude naučit se ovládat fotoaparát tak, abych si ho mohla nastavovat manuálně. A taky se naučit využívat celý jeho potenciál. Takže mám do důchodu celkem co dělat :-D.
sobota 9. května 2009
9.5. - 129. den (364. den)
ZOO.
Po roce jsme opět vyrazili do ZOO. Když jsme tu byli loni, kluky zvířátka moc nebrali a už po půl hodině začali být protivní. Letos to vydrželi cca o hodinu dýl, což já osobně považuju za úspěch. Zejména u Lukyho. Rozhodla jsem se, že koupím permanentku, takže sem budeme moct chodit častěji. Dneska jsme prošli jen kousek - z Vinic přes africký pavilon k lemurům a přes Lüftnerku zase zpátky. Největší úspěch měla "hladící dětská zoo" na statku Lüftnerka - to ožil i unavený a protivný Lukášek, hladil trpělivě držící kozy a pak zkoumal, odkud že jim to teče to mlíčko... :D
Po roce jsme opět vyrazili do ZOO. Když jsme tu byli loni, kluky zvířátka moc nebrali a už po půl hodině začali být protivní. Letos to vydrželi cca o hodinu dýl, což já osobně považuju za úspěch. Zejména u Lukyho. Rozhodla jsem se, že koupím permanentku, takže sem budeme moct chodit častěji. Dneska jsme prošli jen kousek - z Vinic přes africký pavilon k lemurům a přes Lüftnerku zase zpátky. Největší úspěch měla "hladící dětská zoo" na statku Lüftnerka - to ožil i unavený a protivný Lukášek, hladil trpělivě držící kozy a pak zkoumal, odkud že jim to teče to mlíčko... :D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)