Den plný vzruchu.Napřed to vypadalo, že snad nebudeme mít, co dělat. A nakonec jsme byli na roztrhání. Ráno jsme zajeli do Plzně pro Tomíkovo nové brejličky a hned jsme také nakoupily, aby se lednice trošku zaplnila. A jen jsme dojeli, už se nám začaly valit návrhy na odpoledne :o). Museli jsme to vzít systémem, kdo dřív přišel....a tak jsme odpoledne vyrazili za Hankou, Alešem a Nikolkou do Vejprnic. A to jsme netušili, co se nám namane za podívanou...
Okolo páté hodiny najednou požární sirény. My zjišťovali co, kde, je-li to cvičení, nebo ne...až jsme zjistili, že na nedalekém poli hoří stoh slámy. Já, Aleš a foťák jsme samozřejmě vyrazili obhlídnout situaci. Nejdřív kolem nás profrčeli hasiči, pak jsme vyšli na pole a uviděli stoh v plamenech. Tak efektní jako tenkrát před 4 lety u nás to nebylo (u nás hořelo ve tři v noci), ale za to to rozhodně stálo. Štěstí, že vítr foukal směrem od domů, protože oheň se už šířil po strništi dál. Děti se samozřejmě chtěli také jít podívat na "ohýnek", tak jsme se po půl hodině ještě jednou vrátili, to už hořící stoh oborával traktor a ze 3 hasičských aut zůstalo jen jedno. Pro kluky to byl ohromný zážitek. Pořád se ujišťovali, že nás to nespálí a Lukášek neustále připomínal, že nesmíme chodit moc blízko :o).
Po návratu domů bylo další vzrůšo. Po poli naproti nám jezdil kombajn a sekal obilí. A kluci oči na stopkách všechno bedlivě pozorovali...obavám se, že dnešní noc bude divoká...pokud tedy kluci vzrušením vůbec usnou...
Žádné komentáře:
Okomentovat