Dneska to bude ale opravdu odpočinkové. Radar hlásí blížící se déšť, tak ještě honem vyrážíme na procházku. Kluci na kolech a jede se už známou trasou na Mackyho vlek na Pancíř. Chvíli váhám, zda foťák vzít, nebo ne, nakonec ho nechávám na hotelu. Nechci, aby mi zmokl a světlo je stejně nic moc. Bylo....ale jen do té doby, než jsme ušly nějakých 700 metrů. Pak za mraky vysvitlo sluníčko, v lese se projasnilo a já si peřejky a vodopádky na Úhlavě OPĚT nenafotila. cesta byla celou dobu mírňounce do kopce a kluci reptali. Takže jsme je celou cestu popostrkávali, energii ke šlapání doplňovali malinami a nakonec k vleku zdárně dorazili. Cesta zpět byla o hodně rychlejší. A nejen proto, že to bylo z kopce. Nejdřív začalo jemně mrholit, a nakonec se docela nepříjemně rozpršelo. Ale to už jsme byli naštěstí téměř u pensionu. Na oběd jsme si dojeli do Rudy, měli jsme výbornou pizzu, a po návratu uvažovali, co dál. Bylo hnusně, takže jsme šli spát. Okolo půl páté přestalo pršet a já prohlásila, že jdu ven. Nikdo se mnou (naštěstí) nechtěl jít, tak jsem vyrazila, konečně s foťákem, opět k Úhlavě. Chyběl stativ, zjistila jsem, že bez něj se dlouhá voda fakt děsně blbě fotí...
1 komentář:
krásná "lesní"koláž!!!
Okomentovat