Jezera nám došla. Cesty na jezero Laka jsou uzavřené, dá se projet jen po jedné cyklostezce a to je na nás moc daleko. Tak přesedláme na jezírka. Jedeme na Modravu a po červené na Tříjezerní slať. Je to zároveň i cyklistická trasa, takže kluci mohou zase na kolech a já jdu konečně tempem, na které jsem zvyklá :o). Zpočátku sice trošku bloudíme, vyrazili jsme totiž lehce jiným směrem, sice také po červené, ale na slať tedy rozhodně nevedla. Nu což, 2 km navíc nás nerozhází...Kluci to zvládají hravě. Luky sice 2x končí v příkopě (nechápe,proč se při jízdě musí koukat před sebe a kochá se), ale strmý kopec před Jezerní slatí zvládá bravurně. Nahoru pomáháme tlačit, zpátky dolů pak jede úplně sám. Je to šikulka. Tomík se příliš bojí a jet nechce. Na Tříjezerní slati je spousta lidí, borůvky a vážky. Trhat borůvky jsem přísně zakázala (Lukáš je schopný kvůli nim skončit v bahně). Vážky jsem se pokusila vyfotit, ale byly, mrchy, strašně rychlé...
Další zastávkou je Jezerní slať. Parkoviště je poloprázdné, kola zůstávají v autě, protože je to opravdu jen kousíček. Tomíkovi se nejvíc líbí rozhledna, Luky se těší na jezírko. Jenže tady žádné není. Slať vypadá jako normální louka a vůbec se nechce věřit, že by pod tou trávou bylo nějaké pohyblivé bahno...Jsme asi 8 km od Borových Lad. A já vím, že tam někde je naprosto úžasná Chalupská slať. Viděla jsem fotky u Lucky73, která tam byla výletě s prťaty, a normálně jsem se do toho místa zamilovala. Rodina souhlasí ještě s jedním jezírkem (zvlášť, když tady žádné nebylo) a může se jet.
Zase máme štěstí a na parkovišti je pro nás místo. Přijet o 2 minuty déle, už nemáme kde zaparkovat. Kluci chtějí kolo. Je to sice jen 600 metrů k chodníčku, ale co by ne...nasazujeme přilby a jede se. Jezírko je úžasné, kachny se předvádějí jako o život a rostou tu obrovské borůvky. Lukáš leží na břiše a cpe se. Vůbec mu nevadí, že lidé ho musí obcházet :o). Místo je to opravdu krásné, jen škoda, že se sluníčko schovalo a vypadá to dokonce na déšť.
Další zastávkou je Jezerní slať. Parkoviště je poloprázdné, kola zůstávají v autě, protože je to opravdu jen kousíček. Tomíkovi se nejvíc líbí rozhledna, Luky se těší na jezírko. Jenže tady žádné není. Slať vypadá jako normální louka a vůbec se nechce věřit, že by pod tou trávou bylo nějaké pohyblivé bahno...Jsme asi 8 km od Borových Lad. A já vím, že tam někde je naprosto úžasná Chalupská slať. Viděla jsem fotky u Lucky73, která tam byla výletě s prťaty, a normálně jsem se do toho místa zamilovala. Rodina souhlasí ještě s jedním jezírkem (zvlášť, když tady žádné nebylo) a může se jet.
Zase máme štěstí a na parkovišti je pro nás místo. Přijet o 2 minuty déle, už nemáme kde zaparkovat. Kluci chtějí kolo. Je to sice jen 600 metrů k chodníčku, ale co by ne...nasazujeme přilby a jede se. Jezírko je úžasné, kachny se předvádějí jako o život a rostou tu obrovské borůvky. Lukáš leží na břiše a cpe se. Vůbec mu nevadí, že lidé ho musí obcházet :o). Místo je to opravdu krásné, jen škoda, že se sluníčko schovalo a vypadá to dokonce na déšť.
Od Chalupské slati jedeme přes Horskou Kvildu do Čeňkovy Pily. Ještě nás dneska čeká Vydra. Lukáš už má mých výletů plné zuby. Nechce jít, chce pití a sušenky. Po 5 minutách chce zase napít, a pak zase další sušenku...dostává rohlík a slib, že, jestli nepřestane ječet, dostane na zadek. Původně jsem chtěla dojít až na Turnerovu chatu na Vydrýska, ale máme toho už všichni plné zuby. Takže jdeme na chvilku na kameny a pak zpátky k autu.
Žádné komentáře:
Okomentovat