pátek 23. září 2011

Šumava 2011 - den sedmý


Na tenhle den se kluci těšili asi nejvíc. Jedeme do Pohádkové rezervace pana Ptáčka . Ano, přesně tam nás zvala i Rusalka, kterou jsme potkali ve Svatém Tomáši. To jsem zvědavá, jestli se ten Bajaja už našel. Na parkovišti nás vítá anděl a kontroluje, zda jsme objednaní. Jsme, odškrtává si nás a můžeme pokračovat dál. Ruce vzhůru - jsme okamžik na to přepadeni loupežníkem. Naštěstí si víc všímá dětí před námi, mají víc narvané batůžky. Ještě pár set metrů do kopce a už stojíme u závory...
...a pak už následovala asi hodina a půl dobré zábavy. Pokud budete mít příležitost se do Pohádkové rezervace dostat, vřele doporučuji. A nejen těm s dětmi :)
Po obědě pokračujeme do Českého Krumlova. Začíná být horko a my jsme kraťasy samozřejmě nechali na chatě. Parkujeme na sídlišti blízko nádraží. Výhodou je žádný poplatek za parkování a neomezená doba, nevýhodou ten cca kilometr podél hlavní silnice s kolonami aut, který musíme ujít. Konečně jsme na zámku. Medvědi zalezli, asi už je ten nával turistů nebaví (nedivím se, mě také ne). Domlouváme se, kam půjdeme a kluci, že na věž. Tatínek se této kratochvíle vzdává, prý na nás počká dole a zamává nám (ha ha ha). Jdu pro vstupenku a hurá nahoru. Kluci samozřejmě hned chtějí mávat, ale na nádvoříčko u věže vidět není. Zato je vidět na jez a na vodáky, kteří se odvážně pouštějí šlajsnou dolů. Takže máme asi tak na půl hodiny o zábavu postaráno. Chudák taťka dole... Při zpáteční cestě nastaly malé technické problémy, nechtělo nás to pustit ven. Zřejmě jsem při vstupu omylem nastavila vstupenku a ona se načetla 2x. Málem to už vypadalo, že budeme přelézat. Naštěstí šli zrovna nějací lidé nahoru, tak jsme využili otevřeného turniketu a utekli ven :D.

Při cestě zámkem jsme potkali naše. Měli za sebou prohlídku prvního okruhu a čekali na druhou prohlídku. Takže jsme jim svěřili Tomíka, ať se s nimi podívá do zámku (děti do 6 let mají vstupné zdarma a vzhledem k tomu, že Tomík nevypadá ani na těch 6 let.....) a my s Lukym pokračovali do zahrady ke kašně a k otáčivému hledišti.
Pak ještě do Tesca na nákup a na nanuka a zpátky do Přední Výtoně, čeká nás balení a poslední noc.

P. S. Měla jsem slíbenou romantickou cestu podél Vltavy přes Rožmberk. Podle mapy mi sice nepřišlo, že by byla nejkratší, ale budiž, co by člověk pro milovaného manžela neudělal. A když jsem se dostatečně připravila na neustálé zatáčky okolo meandrů Vltavy, ve Větřní nám navigace nakázala zatočit.....a bylo po romantice. Pravda, na chatě jsme byli brzo a cestou jsme potkali jen asi 4 auta. Ale veškerá romantika byla v prachu..... a závěr? Nevěřte dědkům v navigaci a používejte mapy papírové. Nebudete sice doma tak rychle, zato poznáte romantické krásy naší vlasti. :D

Žádné komentáře: