Šumava 2011 - den šestý

Výlet na Plešné jezero.

Jak vidno, každý den náročnost našich výletů stoupá. Dnes nás čekalo 20 km. Ale pěkně po pořádku.

Ráno jedeme okolo celého Lipna do Horní Plané a dál až na Jelení. Úzká silnička, tak pro jedno auto. Potkat tu autobus, couváme asi až do H.P. Naštěstí je ještě brzy, neboť jako správná ptáčata vstáváme a vyrážíme brzo ráno :D. Ani na Jelením nemáme problémy s parkováním, místa dost.

Hurá na kola a šlapeme na Plešné jezero. Nevím, jak se cítili správci otroků na plantážích, ale určitě podobně jako já, když jsem popoháněla Tomáše. Chápu, že na tom malém dětském kolečku je to fakt namáhavé, ale tolik stížností a řečí okolo by zřejmě nevydržel ani ten nejtrpělivější ze všech trpělivých světců. Natož já - cholerická matka. 6 km - z toho 3 po rovině a 3 do kopce, jsme zvládli za 2 hodiny. I s focením. To je, myslím, slušný výkon. Nahoře bylo hodně lidí, hodně kol a nádherně. Akorát slunce pálilo jako pominuté, v těch dlouhých kalhotách nám bylo docela vedro.

Cesta zpátky už byla v naprosté pohodě. Aby ne, když jsme svištěli pořád z kopce a jen jsme brzdili. A kluci byli protijdoucími a protijedoucími obdivováni, že to dokázali na svých kolech vyšlapat :). Byli za hrdiny. Když jsem pak viděla, jak děti s koly s přehazovačkou jedou napojeni na tyči za rodiči, změnila jsem se v tu ránu z matky cholerické v matku veskrze pyšnou a dmoucí se radostí nad svými ratolestmi. Takže kluci na Jelením dostali nanuky.

Tatínek nám odjel zaparkovat auto do Nové Pece a my po malé přestávce (na nanuky) pokračovali na kolech podél Schwarzenberského kanálu též do Nové Pece. Sraz byl někde po cestě. Nakonec jsme se sjeli téměř geniálně u Rosenauerovy kapličky, kde se kluci cákali a já se pokoušela při focení spadnout do kanálu (Schwarzenberského). Kdybychom se domlouvali, že se tam sjedeme, určitě se nám to nepovede.

Po cestě domů jsme doufali, že jsme kluky uondali a že budou spát......už si nějak nepamatuju, jestli se nám to podařilo, nebo ne...